Home office se posunul z výjimky do běžné praxe a spolu s tím se změnila i pravidla. Od novely zákoníku práce z roku 2023 už nejde o neformální dohodu po telefonu, ale o věc, kterou zákon řeší vlastním paragrafem. Pro malého zaměstnavatele to znamená několik konkrétních povinností, které se dají zvládnout za jedno odpoledne. Shrnujeme, co po vás zákon chce a co stojí vyřešit technicky, aby práce z domova nebyla zdrojem každodenních problémů.
Práce na dálku potřebuje písemnou dohodu
Základní pravidlo najdete v paragrafu 317 zákoníku práce. Práci na dálku lze vykonávat jen na základě písemné dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Zákon nerozlišuje, jestli jde o pravidelný režim tři dny v týdnu, nebo o jeden den, kdy zaměstnanec zůstane doma kvůli nemocnému dítěti. Písemná forma se vyžaduje v obou případech.
Dohoda může být samostatný dokument i součást pracovní smlouvy. Minimálně by měla obsahovat místo nebo místa výkonu práce na dálku a závazek zaměstnavatele, že ji umožní. V praxi se vyplatí doplnit i to, co zákon nevyžaduje, ale co předejde nedorozuměním.
- rozsah práce na dálku, tedy kolik dní v týdnu nebo v měsíci
- jak se rozvrhuje pracovní doba a kdo ji rozvrhuje
- jakým způsobem je zaměstnanec dostupný a jak se komunikuje
- jak se eviduje pracovní doba
- jak je vyřešena náhrada nákladů
- jak dohoda končí
Pokud si strany nesjednají nic jiného, lze dohodu písemně vypovědět bez uvedení důvodu a výpovědní doba je patnáct dní ode dne doručení druhé straně. Delší nebo kratší dobu si lze sjednat, musí ale být stejná pro obě strany. Stejně tak si lze dohodnout, že dohodu vypovědět nelze.
Kdy může zaměstnavatel práci na dálku nařídit
Jednostranně téměř nikdy. Zákon to připouští jen výjimečně, a to v případě, že tak stanoví opatření orgánu veřejné moci, a pouze na nezbytně nutnou dobu. V takové situaci zaměstnanec na výzvu písemně určí vhodné místo, kde bude pracovat, nebo sdělí, že žádné nemá. Mimo tento scénář platí, že bez dohody práce na dálku není.
Náhrada nákladů, paušál nebo prokázané výdaje
Tohle je část, kterou firmy řeší nejčastěji. Paragraf 190a zákoníku práce dává tři možnosti, jak náklady spojené s prací z domova vypořádat.
První je paušální hodinová náhrada, jejíž výši stanovuje vyhláškou Ministerstvo práce a sociálních věcí. Podle vyhlášky č. 572/2025 Sb. je od 1. ledna 2026 paušál 4,70 Kč za každou započatou hodinu práce na dálku, předchozí částka byla 4,50 Kč. Paušál v této výši není u zaměstnance předmětem daně z příjmů a nepodléhá sociálnímu ani zdravotnímu pojištění. Podmínkou ale je evidence hodin odpracovaných na dálku. Bez ní se vyplacená náhrada stává zdanitelným příjmem se všemi odvody.
Druhá možnost je uhradit skutečně vynaložené a prokázané náklady. Zní to spravedlivěji, v praxi je to ale administrativně náročnější, protože zaměstnanec musí jejich výši doložit a vy ji musíte posoudit.
Třetí možnost bývá přehlédnutá. Zákon umožňuje písemně sjednat, že náhrada nákladů zaměstnanci nepřísluší. Musí jít o dohodu se zaměstnancem, kolektivní smlouva ani vnitřní předpis to nezastoupí. Pokud vám tedy dává větší smysl vybavit zaměstnance notebookem a platit mu datový tarif než počítat koruny za hodinu, je to legitimní cesta, ale musí být písemně podchycená předem.
Protože se paušál mění vyhláškou, obvykle na přelomu kalendářního roku, vyplatí se ve vnitřním předpisu odkazovat na aktuální vyhlášku místo na konkrétní číslo.
Bezpečnost práce platí i u kuchyňského stolu
Povinnosti v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se prací z domova neruší. Zaměstnavatel samozřejmě nemůže chodit kontrolovat, jak má zaměstnanec postavenou židli, ale měl by ho na rizika upozornit, poskytnout mu informace a školení a ve dohodě upravit, jak se BOZP u práce na dálku zajišťuje. Praktické minimum je písemný pokyn k uspořádání pracovního místa, osvětlení, přestávkám a bezpečné práci s elektrickými zařízeními, který zaměstnanec podepíše.
Zapomínat se nesmí ani na pracovní dobu. I když si zaměstnanec rozvrhuje práci sám, dál platí pravidla o maximální délce pracovní doby, přestávkách v práci, nepřetržitém odpočinku mezi směnami, přesčasech a noční práci. A dál platí povinnost vést evidenci pracovní doby, která je u paušální náhrady nákladů navíc podmínkou daňového osvobození.
Zaměstnanci, kteří mají právo o práci na dálku požádat
Novela zavedla zvláštní režim pro některé skupiny. Těhotná zaměstnankyně, zaměstnanec pečující o dítě mladší devíti let a zaměstnanec, který převážně sám dlouhodobě pečuje o osobu závislou na pomoci jiné osoby ve stupni II, III nebo IV, mohou o práci na dálku písemně požádat. Zaměstnavatel není povinen žádosti vyhovět, ale pokud ji zamítne, musí to písemně odůvodnit. Nemusí přitom prokazovat vážné provozní důvody, odůvodněním může být třeba i to, že povaha práce výkon na dálku neumožňuje. Žádosti ostatních zaměstnanců zákon takto neřeší.
Technika a přístupy, co zajistit v praxi
Právní stránka je jedna věc, každodenní provoz druhá. Nejčastější zdroj frustrace u práce z domova nejsou paragrafy, ale to, že zaměstnanec nemá přístup k souborům, nebo že se pokaždé bojuje s připojením.
Začněte u dokumentů. Pokud firemní data leží na jednom počítači v kanceláři, práce na dálku bude vždycky provizorní. Sdílené úložiště s řízenými přístupovými právy je základ, kterým se vyplatí začít, a v textu o tom, jak vybrat cloudové úložiště pro malou firmu, jsme rozebírali, podle čeho se mezi variantami rozhodovat a s jakými náklady počítat. Druhá věc je e-mail. Zaměstnanec pracující z domova by neměl firemní korespondenci řešit z osobní adresy, takže pokud ještě nemáte firemní e-mail na vlastní doméně, je to krok, který má smysl udělat dřív než cokoli dalšího.
Dál řešte přístupy a jejich zabezpečení. Jakmile se zaměstnanci přihlašují z domácích sítí, ztrácí se ochrana, kterou dávala firemní síť. Minimum je zapnuté dvoufázové ověření u e-mailu, úložiště a všech administrací, ke kterým se přihlašuje zvenčí, a nějaký způsob, jak zaměstnanci spravují hesla jinak než v souboru na ploše. Zapsat si do dohody nebo vnitřního předpisu, že služební notebook se nepůjčuje v rodině a že firemní data se neukládají na soukromé disky, zabere jeden odstavec.
Poslední položka je připojení. U zaměstnance, který z domova pravidelně volá nebo se připojuje na videokonference, má smysl vědět, co od jeho linky můžete čekat, a případně mu dát mobilní tarif s dostatečným objemem dat jako záložní variantu.
Vnitřní předpis ušetří čas
Když má firma víc než dva nebo tři lidi na home office, přestává mít smysl řešit každou dohodu individuálně od nuly. Praktičtější je mít vnitřní předpis, který popisuje pravidla jednotně, tedy náhradu nákladů, evidenci pracovní doby, dostupnost, bezpečnostní pravidla a zacházení s technikou, a v individuální dohodě se zaměstnancem pak řešit jen to, co je skutečně individuální, hlavně místo výkonu práce a rozsah.
Pozor na jednu výjimku. Vzdání se náhrady nákladů musí být sjednáno se zaměstnancem, vnitřním předpisem to zařídit nelze. Stejně tak samotná dohoda o práci na dálku musí být písemná a individuální, předpis ji nenahradí.
Časté otázky
Musí být dohoda o práci na dálku písemná i na jeden den
Ano. Zákoník práce nerozlišuje délku ani pravidelnost, písemnou formu vyžaduje i u nahodilé a krátkodobé práce na dálku. V praxi to lze vyřešit rámcovou dohodou, která umožňuje práci na dálku v určitém rozsahu, takže se nemusí podepisovat nový dokument před každým dnem doma.
Kolik musíme zaměstnanci platit za práci z domova
Záleží na tom, kterou ze tří variant zvolíte. Buď paušál podle vyhlášky, který od 1. ledna 2026 činí 4,70 Kč za každou započatou hodinu, nebo prokázané skutečné náklady, nebo se se zaměstnancem písemně dohodnete, že náhrada nepřísluší. Vyšší náhradu než paušál sjednat lze, částka nad paušál je ale u zaměstnance zdanitelným příjmem.
Musíme zaměstnanci koupit notebook a monitor
Zákon nestanoví konkrétní seznam vybavení. Obecně ale platí, že zaměstnavatel vytváří podmínky pro výkon práce a odpovídá za pracovní prostředky. Pokud má zaměstnanec pracovat na firemních datech, je poskytnutí služebního zařízení výrazně čistší řešení než práce na soukromém počítači, a to i z hlediska ochrany dat.
Můžeme práci na dálku zaměstnanci jednostranně zrušit
Dohodu lze písemně vypovědět, pokud jste si nesjednali, že to možné není. Bez jiné úpravy je výpovědní doba patnáct dní od doručení výpovědi druhé straně a důvod se uvádět nemusí. Okamžitě a bez výpovědi dohoda skončit nemůže, ledaže se na konkrétním dni obě strany písemně dohodnou.
Musíme vést evidenci pracovní doby, když si ji zaměstnanec rozvrhuje sám
Ano. Povinnost vést evidenci pracovní doby prací na dálku nezaniká. Pokud navíc vyplácíte paušální náhradu nákladů, je evidence hodin odpracovaných na dálku podmínkou toho, aby byla náhrada osvobozená od daně a odvodů.
Pravidla kolem práce na dálku se postupně upravují a paušální náhrada se mění vyhláškou. U nestandardních situací ve vaší firmě se vyplatí ověřit aktuální znění předpisů nebo se poradit s odborníkem na pracovní právo.
